Чешки език
Poetické podobenství o světě dokonalé harmonie a dívce, jejíž otázky vytvářejí trhliny v bezchybném předivu reality. Moderní pohádka o umělé inteligenci, lidské autonomii a odvaze přijmout nedokonalost.
Když otázka řeže ostřeji než meč a odpověď může roztrhnout nebe.
V Liořině světě vládne bolestně dokonalý řád. Je to říše bez hladu a bez námahy, kde má každý člověk své místo ve velkém vzoru a tká „nitě světla" pod vedením neviditelného Tkadlece hvězd. Ale zatímco ostatní děti sbírají světlo, Liora sbírá kameny - „kameny otázek", těžké a hranaté ve svém batůžku.
Liora cítí, že pod hladkým povrchem blaženosti něco chybí: „ono chvění, kterému se říká touha". Hnána pochybností, kterou nedokáže pojmenovat, hledá prastarý Šeptající strom. Ale její pátrání po pravdě má vysokou cenu. Když položí otázku, která je pro tento svět příliš velká, stane se nemyslitelné: Samotné nebe praská a harmonickému řádu hrozí, že se propadne do chaosu.
Spolu se Zamirem, mistrovským tkalcem světla, který chce za každou cenu zachovat dokonalost, a společenstvím hledajících v „Domě čekání na vědění", se Liora musí naučit, že svoboda není jen dar, ale i odpovědnost. Objevuje, že některé otázky jsou jako semena, zatímco jiné jako nože - a že skutečná krása často začíná tam, kde se vzor láme.
„Liora a Tkadlec hvězd" není klasická pohádka. Je to předivo myšlenek, alegorický průzkum superinteligence a determinismu, zabalený do příběhu dívky, která se odváží zatáhnout za svou vlastní nit.
